Informace:
Na měsíc leden si muzeum pro milovníky historie připravilo cyklus přednášek, které je přenesou do středověku a raného novověku. Zatímco některé z přednášek budou čistě regionálního rázu, v jiných zazní fakta a informace z obecných českých dějin.
9. 1. v 18:00
Vojtěch Barcal
Hrádky a tvrze na Vysokomýtsku
Historik Regionálního muzea se zaměří na známá i méně známá středověká šlechtická sídla v okolí Vysokého Mýta a představí jednotlivé lokality z historického i kastelologického pohledu. Těžištěm přednášky budou hlavně zaniklé objekty, po nichž zůstaly jen terénní pozůstatky: Pěšice, Popovec, České Heřmanice a choceňské hrádky. Řeč ale přijde i na zříceninu hrádku v Nových Hradech a zámky Domoradice a Zámrsk, které vznikly z původních tvrzí.
13. 1. v 18:00
Petr Čornej
Jan Žižka
Přední český historik bude prezentovat svoji novou a doslova monumentální knihu Jan Žižka, život a doba husitského válečníka. Velká Žižkova biografie popisuje nepřemoženého hejtmana v netradičním světle a s využitím nejnovějších badatelských poznatků doplňuje, koriguje i překonává jeho dosavadní obraz v českých dějinách. Petr Čornej nás seznámí nejenom s životními osudy polního velitele a geniálního stratéga, ale i s dobou, ve které žil. V neposlední řadě se dozvíme, jestli Jan Žižka dobyl Vysoké Mýto, jak je psáno na městských hradbách.
16. 1. v 18:00
Barbora Fišerová
Životy uchované na papíře aneb nejstarší matriční zápisy a testamenty vysokomýtských měšťanů
Přednáška bude věnována nejstarším vysokomýtským testamentům a matrikám, na základě kterých se Barbora Fišerová pokusí nastínit obraz města a jeho společnosti v průběhu neklidného 17. století. Kromě konkrétních příběhů některých vysokomýtských měšťanů, se příspěvek zaměří také na dědickou praxi, matriční evidenci, demografický vývoji a další aspekty raně novověkého měšťanského života, které lze v uvedených pramenech sledovat.
30. 1. v 17:30
Václava Kofránková
Zakladatelská aktivita Přemysla Otakara II. jako výzva pro budoucnost
Český král Přemysl Otakar II. stál u počátku založení nejenom Vysokého Mýta ale celé řady dalších měst. My se dozvíme, jaké byly jeho inspirační zdroje a na jakou historickou tradici navázal. Přednášející zároveň shrne, jaký byl modernizační význam samotného procesu kolonizace i pozdější spory kolem významu německé kolonizace pro rozvoj českého státu. Neopomine ani současné aktivity spolků jako Města Otakarova či zájem památkářů o hodnotu urbanistických celků vzniklých ve 13. století.
